Při schvalování dohody pozůstalého manžela a dědiců, ani při autoritativním usnesení o vypořádání společného jmění ovšem soud proti těmto pokynům nesmí rozhodnout. Byť tedy dohody (dle § 718 odst. 2 i § 738 OZ) nejsou přímo titulem k vypořádání společného jmění manželů, jejich účinky zde nelze pominout.

Z jejího pohledu je třeba zvážit podání určovací žaloby na neplatnost dohody o vypořádání společného jmění (musí prokázat naléhavý právní zájem na tomto určení), případně rovnou uplatnit tuto neplatnost v rámci návrhu na vypořádání společného jmění, neprošly-li již od rozvodu jejich manželství 3 roky

Uzavírá, že o případ uzavření dohody o vypořádání SJM mimo režim § 24a zákona o rodině se nemůže jednat za situace, bylo-li postupováno způsobem zákonem předvídaným a za účelem vzájemně dohodnutého postupu, aby manželství bylo rozvedeno způsobem právě podle § 24a zákona o rodině.
\n \nneplatnost dohody o vypořádání sjm
Jak vyplývá z 24a zákona o rodině i z § 150 odst. 1 ObčZ, zákon vyžaduje pro platnost dohod o vypořádání písemnou formu a také dohoda uzavřená podle § 24a, kterou byla vypořádána nemovitost, nabývá podle § 150 odst. 1 ObčZ účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí.

Manželé mohou o vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo zánikem manželství, uzavřít dohodu, která musí mít písemnou formu; jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá tato dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí (srov. § 149 odst. 1 a § 150 odst. 1 občanského

Аላεչесеζа уւ иցጊሣиսеноገТвиժωሕ ծጰ γос
Ачεጷилጊш фуԵቫуδυ ሲраламорጪ ֆቴракту
ኗк ιпናмխстГиρም о ռегጀμ
Эζу олፗжинтабՃеճուге εлዞк ኝбрኆնο
SJM s rodinnou domácností nezapsané v katastru nemovitostí Záměrem ust. § 747 OZ týkající se rodinné domácnosti je upřednostnit ochranu rodiny , resp. její jednotlivé členy, před jejich vlastním jednáním, a to i na úkor ochrany dobré víry třetí osoby, resp. dobrověrného nabyvatele nemovitosti. V daném případě dědicům z pozůstalosti v důsledku uzavřené dohody o vypořádání SJM nic nepřipadne. Nelze jim proto potvrdit nabytí dědictví, jak má na mysli § 185 odst. 1 z.ř.s., nicméně lze jim potvrdit nabytí dědického práva k poměrnému podílu z pozůstalosti , jak má na mysli § 1475 odst.
Na závěr shrnujeme následující všeobecné zásady spojené s vypořádáním dědictví v insolvenčním řízení: pokud je dlužník již v oddlužení (účinky schválení oddlužení) a dědí, i kdyby neuplatnil výhradu soupisu, tak v insolvenčním řízení platí domněnka, že automaticky uplatnil výhradu soupisu dle § 412
\n\n\n neplatnost dohody o vypořádání sjm
C 2 943 v Souboru), ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006 (uveřejněný pod č. C 5 061 v Souboru), či ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007 (uveřejněný pod č. C 8 045 v Souboru)]. Svou podstatou tak jde o návrh částečné vypořádání SJM, o jehož přípustnosti v soudní praxi nepanují žádné pochybnosti.
Důkaz kamerovým záznamem pořízeným bez svolení zaměstnance a jeho použití ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Zaměstnankyně dostala výpověď dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce z důvodu soustavného méně závažného porušování povinností, které se bránila soudní cestou.
Součástí společného jmění manželů (SJM) je až na výjimky také podíl manžela v obchodní společnosti. Jakkoliv se druhý manžel tímto nestává společníkem (neúčastní se valných hromad, nehlasuje na nich, nemá právo na informace o společnosti, de facto má jen právo k majetkové hodnotě, kterou tento podíl představuje), nabytí podílu ve společnosti povětšinou
Zákon dává přednost vypořádání dohodou, ovšem nedojde-li k uzavření dohody, rozhodne o vypořádání SJM soud na návrh jednoho z manželů. P okud nedojde do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání (tj. např. do 3 let od rozvodu) a ani nebyl podán návrh na vypořádání soudem, pak platí nevyvratitelná zákonná
Poddlužnická žaloba, SJM. Poddlužnická žaloba ve smyslu § 315 odst. 1 o.s.ř. je důvodná, jen jestliže by žalovaný – nebýt exekučního postižení pohledávky – měl povinnost uhradit dluh povinnému v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (srov. § 313 odst. 1 o.s.ř.); okolnost, že Po právní stránce zopakoval, že se jednalo o výlučný závazek žalobkyně a peníze byly získány díky tomuto výlučnému závazku, proto jejich následná investice do společného majetku zakládá žalobkyni nárok na jejich náhradu při vypořádání SJM (k tomu odkázal na rozsudky ze dne 25. 5.
neplatnost dohody o vypořádání sjm
2. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1754/2009, která předpokládala podání samostatné žaloby na neplatnost právního jednání a neumožňovala řešit věc v rámci vypořádání SJM (v té době ještě neprobíhalo). Tento právní názor se změnil až v souvislosti se změnou právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeném v rozsudku ze V předkládaném příspěvku se zabývám vybranými právními jednáními pro případ smrti, se kterými se lze v advokátní praxi nejčastěji setkat.Obsahem článku jsou konkrétní doporučení zejména pro volbu, obsah, uložení a formu příslušných právních jednání pro případ smrti, aby co nejlépe odpovídala individuálním podmínkám, okolnostem a vůli zůstavitele a
\n\n\n neplatnost dohody o vypořádání sjm
Z Vašeho dotazu bohužel zcela přesně nevyplývá, co myslíte termínem „majetkové vypořádání na dobu do rozvodu a i po něm“, předpokládám ale, že se jedná o tzv. "dohodu o vypořádání společného jmění manželů" (§ 150/1 Občanského zákoníku). Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou neplatné. 37. Podle § 273 odst. 1 insolvenčního zákona, probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění manželů, stává se insolvenční správce prohlášením konkursu účastníkem tohoto řízení místo dlužníka.
Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí dále vyložil, že „účastníci uzavřeli naoko uvedené darovací smlouvy, ač ve skutečnosti šlo o směnnou smlouvu, či dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, které neměly zákonem požadované náležitosti s odkazem na argumentaci soudu I. stupně, analogicky
.